Psaní jako projekt a proces

Přistupujte k psaní písemné práce jako k projektu, u kterého je dobré nastavit si hned na začátku správný postup a rozvrhnout si jednotlivé kroky. Dřív než začnete hledat literaturu či psát, ujasněte si:

• Má vaše písemná práce mít konkrétní délku či rozsah? Od předepsané délky či rozsahu práce se zpravidla odvíjí potřebná šíře záběru a množství zdrojů, které je nutno zpracovat.
• Má vaše písemná práce předepsaný formát? Existuje pro ni školní šablona? Pokud ano, nejdřív si předepsanou šablonu stáhněte a uložte na svůj počítač pod zvoleným názvem práce (klidně jen pracovním).
• Co když žádná šablona neexistuje? Vytvořte si vlastní osnovu – usnadní vám třídění zdrojů už při jejich vyhledávání. Ideální je totiž vyhledávat a třídit zdroje hned od začátku podle hlavních kapitol práce.
• Kam a jakou formou si budete nalezenou literaturu ukládat? Při psaní závěrečných prací vřele doporučujeme používat citační manažery.
• Provádíte vlastní měření či výzkum jiného druhu? Ujasněte si, jak budete spravovat svá výzkumná data, aby se dala spolehlivě použít při psaní práce, případně sdílet.
• Jaký je závěrečný termín odevzdání práce? Vytvořte si časový rozvrh jednotlivých kroků, podle kterého budete postupovat.
• Nechte si dostatek času na závěrečné úpravy práce (jazykovou korekturu, formátování, kontrolu citací a seznamu použitých zdrojů): pokaždé trvají déle, než předpokládáte.
• Vyhraďte si na psaní pravidelný čas, kdy vás nebude nikdo rušit.

Nevíte, jak na to? Inspirujte se

• příručkou Psaní odborných textů kolektivu autorů z Masarykovy univerzity v Brně.
• anglickým průvodcem Invention: Starting the Writing Process z dílny americké Purdue Online Writing Lab, který podrobně pokrývá všechny důležité kroky na začátku psaní.
• < Předchozí
• Další >

Vyhledávání a průběžné zpracovávání zdrojů

Při vyhledávání všech zdrojů informací bez rozdílu je dobré mít jasno v těchto otázkách:

Co přesně hledám?

Od toho, jakou informaci chci najít, se bude odvíjet vhodný postup vyhledávání, ať už se jedná o volbu nejlepšího nástroje AI pro vyhledávání literatury, nebo o tvorbu a kombinování klíčových slov.

Porovnejte tyto příklady obecné X konkrétně zvolené kombinace klíčových slov:

Global warming AND polar bear

= hodí se v začátcích, když prozkoumávám terén a ujasňuju si, jaké problémy spojené s medvědy a globálním oteplováním můžu řešit.

X

"global warming“ AND "polar bear*“ AND "population size“ AND "hunting success rate“ AND ("Hudson bay“  OR Manitoba OR Ontario) NOT Greenland

= konkrétní zadání pro získání informací o tom, jak globální oteplování ovlivňuje populaci medvědů v závislosti na úspěšnosti jejich lovu v Hudsonově zálivu a jeho okolí, ne v Grónsku.

Kde to nejspíš najdu?

Cesta k potřebným informacím není lehká, zpravidla nenajdete všechno na jednom místě:

• Akademické zdroje (odborné články, závěrečné práce, materiály z konferencí) zkuste vyhledávat přes Google Scholar napojený na NTK nebo pomocí specializovaných nástrojů AI, jako je Scite_.
• Závěrečné práce hledejte v repozitářích univerzit, přes portál theses.cz (u českých VŠ) nebo přes databázi ProQuest Dissertations and Theses Global.
• Statistiky, výroční zprávy firem apod. hledejte přes Google nebo specializované weby a databáze.
• Data z vlastního výzkumu a měření. Jak s nimi správně zacházet – zejména jak si je uložit, aby se dala později spolehlivě využít a sdílet – vám poradí náš průvodce Správa výzkumných dat.

K čemu mi to bude?

Dřív než začnete zdroj podrobně studovat, přečtěte si jeho abstrakt či obsah a rychle si ho prolistujte. Zhodnoťte:

• k čemu vám zdroj bude: v jaké kapitole ho zužitkujete?
• jedná se o vhodný zdroj z odborného hlediska? Je lépe pečlivě vytěžit menší počet vysoce kvalitních zdrojů než se spoléhat na velké množství zdrojů nekvalitních.

Od počátku čtěte aktivně, ať zbytečně neztrácíte čas četbou nerelevantní či nevhodné literatury, kterou pak při psaní nevyužijete.

Kam to uložím nebo zařadím?

Při třídění a zpracovávání zdrojů se řiďte předepsanou strukturou a konkrétní osnovou své práce:

• Každá škola má vlastní pokyny týkající se struktury a formátu práce: řiďte se jimi. Hned na začátku si vytvořte a uložte soubor s názvem vaší práce.
• Pokud nemáte předepsán konkrétní vzor či šablonu, vytvořte si vlastní. Vypracujte si konkrétní osnovu: co zhruba budete psát v jakém oddíle, kapitole a podkapitole. Pro inspiraci a návrh osnovy můžete použít umělou inteligenci.
• Při hledání cíleně kombinujte klíčová slova tak, abyste měli dostatek materiálu a podložené informace ke každé jednotlivé kapitole.
• Z informací, které se dočtete, si dělejte průběžně poznámky a shrnutí a řaďte je do jednotlivých kapitol podle osnovy. Budete to sice ještě předělávat, ale v tuto chvíli už vlastně píšete.

Jak to ocituju?

Hned na začátku myslete na to, že každý zdroj, který použijete, musíte ocitovat. To znamená, že budete potřebovat vědět minimálně:

• kdo je za text zodpovědný: autor (fyzická osoba/organizace),
• název (knihy/článku/časopisu/webové stránky/videa),
• kdo informaci vydal a kde (hlavně u tištěných knih),
• časové údaje: u knih rok vydání, u věcí na webu datum zveřejnění/poslední změny,
• identifikátory publikace (ISBN, ISSN, DOI),
• URL (u zdrojů z webu).

Pokud většinu těchto informací nemáte, hledejte jiný materiál.

Používejte od samého začátku citační manažery, usnadní vám práci a ušetří čas.

• < Předchozí
• Další >

Jaké zdroje použít a k čemu

K napsání bakalářky/diplomky zkuste vycházet z více typů zdrojů, každý je totiž přínosný v něčem jiném. Řiďte se tím, co přesně se potřebujete dozvědět a k čemu daný zdroj chcete využít.

Potřebuji se zorientovat v tématu.

• Encyklopedie, jako např. Wikipedie nebo Encyklopedie Britannica, nejsou sice zdroje, které byste ve své práci citovali, dovedou však být užitečné zejména v začátcích, kdy se seznamujete s tématem a ujasňujete si klíčová slova. Přepínání mezi jazykovými verzemi navíc často usnadní problémy s překladem z/do AJ.
• Přehledové publikace, jako jsou příručky (např. Handbook of Robotics) nebo souhrnné sborníky (Companion to…), vám poskytnou hlubší přehled o tématu. Zpracovávají zpravidla vývoj a historii oboru, současné trendy, mapují směry, kterými se obor vyvíjí. Porozumění kontextu je jedna z věcí, kterou je při psaní potřeba prokázat. V tomto typu publikace najdete informace, které uplatníte především v úvodu a teoretické části své práce:
• stanoví definice,
• ujasní terminologii a vývoj oboru,
• zavádí zkratky (např. HRI: human-robot interaction),
• nastíní kontext.

Potřebuji si udělat představu o předepsané formě písemné práce.

• Bakalářky, diplomky a dizertace vám mohou posloužit jako vzor a zdroj inspirace, zvláště u oborů, které mají mnoho studentů píšících na podobné téma (např. Ekonomika malého podniku – je velká pravděpodobnost, že teoretická část bude u všech prací podobná, nemůže být ale stejná). Nemusíte se omezovat pouze na vaši katedru či ústav, ale pozor: jiné školy mohou mít na zpracování práce jiné požadavky.
• Vždy se podívejte na oba posudky, hlavně abyste se vyvarovali chyb svých předchůdců. Podívejte se také na seznam zdrojů, ze kterých autor vycházel – třeba tam najdete dobré tipy. Od druhých ale nesmíte opisovat: pozor na plagiátorství!

Mám jasno o tématu i struktuře práce a řeším konkrétní otázku. Potřebuji si načíst stávající literaturu a zjistit, jaký je současný stav bádání.

• Odborné články a studie bývají kratší a zaměřené na konkrétní problém. Najdete je např. přes Google Scholar nebo přímo v knihovních databázích. Obvykle se výrazně liší podle toho, jaký typ odborné publikace představují: jestli se jedná o výzkumný článek, přehled literatury, metodologii apod.
• Z odborného článku, který se zabývá stejným tématem či řeší podobnou otázku jako vy, se dozvíte přinejmenším to, že už někdo dělal stejnou/podobnou věc. Ptejte se: v čem ji vy děláte jinak? Očekáváte jiné výsledky? Když na tyto otázky umíte odpovědět, prokazujete tím znalost problematiky. Dále můžete z odborné literatury vyčíst například:
• jaké přístroje se ve vašem oboru používají,
• jak se měří/získávají data,
• jak se vyhodnocuje,
• jak se interpretují výsledky,
• jaké jsou výhody/nevýhody použití daných postupů a metod. Zjistíte taky, jak byste mohli postupovat vy, když uplatníte stejné/podobné metody.
• Statistické informace: jedná se o data publikovaná statistickými úřady, centrálními bankami, odbornými asociacemi (národními, mezinárodními) apod. v jejich databázích a ročenkách (např. ČSÚ,  ČNB,  Eurostat, ECB, World Bank, OECD Data, OECD Stats, EIU, WHO, FAO, ITU, UNWTO). Vždy se dobře seznamte s definicí dat, případně se nebojte vznést dotaz na způsob jejich získávání. Srovnávejte srovnatelné.
• Informace o firmách, odvětvích a trzích: nejčastěji je najdete ve výročních zprávách firem, obchodních rejstřících, ročenkách odborných a průmyslových asociací a v marketingových výzkumech. Některé z těchto informací jsou volně dostupné na webu, jiné najdete v placených databázích (specializované knihovny), ale někdy je část dat dostupná i zdarma: např. databáze Orbis, Business Source Ultimate, Statista, Passport, MarketLine, Proquest One Business.

• < Předchozí
• Další >

Dostupné knihy ve fondu Národní technické knihovny

• < Předchozí